NATO – Obnovu vojenských lokalit zajistí „zázračná“ rostlina

Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních lokalit pro pěstování energetických rostlin. Ty kromě produkce biomasy zároveň zlepšují stav půdy. V centru zájmu tohoto projektu byly bývalé vojenské lokality kontaminované těžkými kovy, ropnými látkami nebo pesticidy.

Do mezinárodního týmu projektu „Nová fytotechnologie pro obnovu kontaminovaných vojenských lokalit“ byly kromě ústecké univerzity zapojeny partnerské instituce z Ukrajiny, Kazachstánu a USA. Rostlinou vhodnou pro záměr projektu se ukázala být ozdobnice obrovská, nenáročná vysoká vytrvalá travina produkující velké množství biomasy. Během 4,5 roku ji výzkumníci otestovali v nejrůznějších podmínkách v laboratoři i na reálných zkušebních lokalitách.

Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Tento proces se nazývá tzv. fytoremediací.

„Mechanismus působení rostliny záleží na druhu kontaminace. Například u těžkých kovů jde o kombinaci ukládání do rostlinných částí, hlavně kořenů, a snižování mobility prvků přímo v půdě. U ropných látek je hlavním procesem podpora ropu rozkládajících půdních mikroorganismů v kořenovém systému rostliny,“ vysvětluje princip fytoremediace Ing Diana Nebeská, studentka doktorského studia a členka projektového týmu, která vztahům mezi ozdobnicí, znečištěnou půdou a půdními mikroorganismy věnuje svou připravovanou disertační práci.

Kromě fytoremediace ozdobnice obohacuje půdu o důležitý organický uhlík a podporuje půdní mikroorganismy nezbytné pro přirozený běh nejrůznějších půdních procesů. Potvrdil se tak předpoklad, že pěstování ozdobnice je jednou z možností, jak smysluplně využít lokality nevhodné k pěstování potravin a zároveň přispět k jejich obnově. Biomasa z ozdobnice má navíc celou řadu možných využití pro výrobu energie, ale i pro další zpracování na papír, stavební materiály nebo podestýlku pro hospodářská zvířata.

Závěry projektu byly v posledních letech popsány v řadě odborných publikací a v červnu 2021 je očekáván tisk knihy shrnující kompletní poznatky výzkumu. Kromě prezentace dat pro další odborníky se ale projekt zaměřoval i na uplatnění výsledků v praxi: „Považujeme za důležité, aby se informace o naší fytotechnologii dostaly k těm, kteří by je mohli reálně využít a ozdobnici pěstovat i zpracovávat. Členové našeho týmu se proto účastnili kromě odborných konferencí i setkání se zástupci průmyslu. Na Ukrajině jsme uspořádali několik workshopů pro zájemce o produkci ozdobnice. Právě tam je totiž momentálně velká poptávka po alternativních zdrojích energie, jako je biomasa, a zároveň jsou k dispozici rozsáhlé plochy pro její pěstování,“ shrnuje dopady projektu prof. Valentina Pidlisnyuk z Fakulty životního prostředí UJEP, která stála v čele celého týmu.

Výsledky projektu jsou ale z velké části přenositelné i do českých podmínek. Ozdobnice by mohla být například jednou z vhodných rostlin pro rekultivace post-těžebních lokalit.

Přínos projektu má obrovský potenciál nejen ve výzkumné části. „Za stejně důležitou považujeme skutečnost, že projekt přispěl k rozvoji laboratoří, podpořil mladé výzkumníky a studenty a přinesl nové spolupráce v České republice i ve světě. Na těch teď můžeme stavět při přípravě dalších projektů a plánů,“ doplňuje prof. Pidlisnyuk.

Téma fytotechnologií na UJEP přehledně shrnuje video.