Nový prorektor prof. Doulík: křest ohněm

Na pozici prorektora pro vnější vztahy nastoupil včera prof. Pavel Doulík.

Aha, profesor, řeknete si. A představíte si postaršího pána zahloubaného v zaprášených archiváliích.

A dopustíte se tak kardinálního omylu. Profesora Doulíka totiž spíše než v archivu potkáte třeba v hokej-balové brance nebo na chodbách teplického Gymnázia, kde již od přelomu tisíciletí (ano, tohle sice zní poněkud anachronicky, ale nenechte se tím zmást, on je, na to, co už v životě dokázal, vážně mladý!) učí chemii. A to i přesto, že již před prorektorskou pozicí působil od roku 2011 na neméně náročné pozici děkana naší pedagogické fakulty. Učitelské praxe, a to jak na střední, tak na vysoké škole, se nevzdal ani ve funkci prorektora. A my jen doufáme, že nám brzy nevyhoří…

Jeden americký prezident, kterého náš nový prorektor chová ve veliké úctě, kdysi prohlásil, že opravdu chytrý člověk se pozná tak, že na místa svých podřízených dosadí lidi, kteří jsou ještě chytřejší než on. Že je náš pan rektor chytrý, víme dávno (proto jsme si ho ostatně nedávno znovu zvolili). A ať je chytřejší ten nebo ten, univerzita z toho vyjde vždycky vítězně. Jsme zkrátka moc rádi, že máme v současné době ve vedení samé moudré, zkušené a vzdělané lidi a že o nich tady můžeme svobodně psát. Proč? Protože, jak řekl mimochodem také J. F. Kennedy, svoboda bez vzdělání je nebezpečná a vzdělání bez svobody je zbytečné.

Novému panu prorektorovi přejeme, aby jej práce na budování dobrých vztahů s odbornou i širokou veřejností pro instituci, která je v našem regionu ambasadorem obou těchto výše zmíněných a pro demokracii klíčových hodnot, hlavně bavila.