10. Mezinárodní konference psychomotoriky

Pohyb a psychosociální rozvoj

Jak k sobě patří? Nerozlučně. Vždyť už Aristotelovo Lykeion bylo školou „peripatetickou“ a žáci se při výuce procházeli (peripatein = procházet se, ať si Wiki říká, co chce).

Ty nejúspěšnější pedagogické směry dnes ve výuce běžně spojují například matematiku s pohybem a hudbou a nechávají děti učební látku zároveň prožít. S příchodem do školy přece neztrácíme většinu svých smyslů a představa, že se z nás od první třídy základní školy stávají úzce orientovaní audiovizuální robůtci pevně usazení v tvrdých lavicích, začíná dnes už i v Sudetech zavánět středověkem.

A je tomu tak i díky konferenci psychomotoriky, kterou už po desáté pořádá katedra psychologie naší pedagogické fakulty. I letos dorazí do Ústí zajímaví lektoři z ČR a zahraničí. Tak dorazte také. Jediné, co vám tím učením (v) pohybu mezi tolika skvělými lidmi na Hoření hrozí, je, že zahoříte. Pro psychomotoriku, pro Ústí, prostě pro univerzitu severu.