Pěšky do Istanbulu a dál s pádlem

Stále známější mladá cestovatelka Viktorie Hlaváčková se v roce 2015 rozhodla procestovat svět. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého, kdyby neměla v plánu cestovat prioritně po svých, vlastními silami nebo striktně nízkonákladově. Tak vnikl projekt „Viktorčina cesta tam“, který doplňuje motto: O cestě „kolem světa“ nalehko, nízkonákladově a bez letadel…

Jezdila jsem prstem po mapách, kurzorem po Google Earth, a fantazie mi nedávala pokoj tak dlouho, že to dál už nešlo. Za dvanáct let teoretického cestování jsem si vymyslela desítky variant cesty kolem světa. Mezitím jsem něco málo cestovatelských zkušeností nasbírala, vyrostla do svého prvního čtvrt-století a došlo mi, že jestli nevyrazím teď, tak nikdy,“ popisuje svoje rozhodnutí k cestě Viktorka na svém webu (http://cestatam.wixsite.com/cesta-tam), který si velmi pečlivě spravuje.

Do Vědecké knihovny UJEP zavítá Viktorie Hlaváčková 20. února 2018 již podruhé, aby vyprávěla o druhé etapě své cesty, kterou pojmenovala Pěšky do Istanbulu a dál s pádlem  a palcem nahoru.

Druhá část cesty započala v červnu 2016, kdy se Viktorka zúčastnila help campu v české vesnici Gernik v jižním Rumunsku. Odtud vyrazila na pěší pouť do Istanbulu. Prošla kaňonem řeky Nery, navštívila českou vesnici v Srbsku, nesčetněkrát se koupala v Dunaji, vylezla na nejvyšší vrcholy Srbska, Bulharska, Makedonie a Řecka, nechala se pokousat psem, sólo prostopovala v kruhu kus Balkánu, potkala mnoho báječných lidí, chytila blechy, prochodila sedmero pohoří a viděla čtvero moří. Deset nocí usínala v rytmu brokovnic.

„Spaní pod širákem je vůbec to nejlepší spaní na světě. Čerstvý vzduch, hvězdné nebe nad hlavou, úsvit namísto budíku. Každou noc trochu jiná „postel“ s jiným výhledem, jinými vůněmi a švitořením,“  říká Viktorka.

V Turecku strávila celkem měsíc a půl, žila v Istanbulu u místních, s českým kamarádem se prostopovali až na jižní pobřeží a splnili si svůj malý sen brázdit moře na seakajaku. „Turecko je země plná dechberoucí krásy a jeho obyvatelé jsou lidé otevřených srdcí. Pohádkové dojmy se zde mísí s dechem totalitního režimu,“ popisuje turecké dobrodružství cestovatelka.

Konec druhé etapy Viktorčiny cesty tam se odehrál v bulharských horách, kde další měsíc a půl strávila dobrovolničením na organické farmě. To všecko prožila za půl roku s lehkým batohem, s rozpočtem nižším než průměrná měsíční mzda v ČR a s výrazně minimalizovanou ekostopou.

Přednáška o tom všem a ještě o mnohém dalším, při které rozhodně neusnete, se koná dne 20. 2. 2018 od 17:00 h v počítačové studovně Vědecké knihovny UJEP (Pasteurova 5, Ústí nad Labem).

Viktorie Hlaváčková zavítá do VK UJEP ještě 20. 3. 2018, kdy bude od 17:00 h přednášet na téma: Pěšky přes Kavkaz  – od moře k moři.